Tak tu máme zase středu, přednášku z "Rostlinných léčiv a tradiční medicíny". Pracovně tomu říkám hodina bylinkářství. Po dvou týdnech se konečně mluví o něčem zajímavém, doposavády se tu řešily obecné záležitosti a dneska se pan L. dostal k rozebírání alkaloidů. Z toho plyne, že je to i první přednáška, na který jsem musela dávat pozor a psát si poznámky, protože jaksi nikde nemáme dané ty jeho prezentace. Jako nadpis článku jsem použila anglické jméno jedné malé rostlinky, o které dnes byla řeč.
Proč to ale píšu? Zamyslela jsem se nad sebou a svým předsevzetím chodit na přednášky a dávat pozor. Hm, nevydrželo mi to ani tejden:) Je fakt, že v prvním týdnu semestru jsem měla zařizování nad hlavu a na konci týdne jsem lidově řečeno "padala na hubu". Na víkend jsem se těšila, že se vyspím a další týden bude lepší. Omyl.
Začalo to už v pondělí, kdy jsem sice přišla na přednášku, ale nepamatuju si ani ň, neb jsem celou prospala. Inženýrství nebylo o moc lepší, tam jsem dodělávala úkol na španělštinu, na kterej jsem se upřímně vyprdla. Večer jsem šla s mojí drahou polovičkou do El Mágica na promítání - přijela jsem sice kolem půlnoci, ale do postele jsem se dostala až kolem jedný ráno. Tomu odpovídalo úternímu vstávání, kdy jsem natvrdo zatípla budíka a spala jsem dál. Do školy jsem se lážo plážo dokulila na desátou, kdy začínala přednáška z farmakochemie. Pan docent H. je případ sám pro sebe. Věřím, že to v tý kebuli má, ale jeho přednes je šílenej (zkuste 3 hodiny poslouchat někoho, kdo si šlape na jazyk). Zmíněnou přednášku jsem využila k dodělání všech potřebných záležitostí. Čtvrtek byl v pohodě, škola od jedný, večer zkouška s PFO. V pátek se mi opět povedlo zaspat.
Následoval víkend. No, jestli se tomu tak dá říkat. V sobotu jsme se s mým drahým vydali na ČVUŤáckej ples, a to aniž by aspoň jeden z nás na ČVUT chodil:). Ples se povedl, Žofín je krásnej, i když poměrně malej. Na tancování to moc nebylo, ale výjimečně mi to ani nevadilo - lepší celej večer někde prosedět, než dalších pár dní strávit v krutých bolestech způsobených ostrými podpatky, lokty a dalšími částmi těla. Neděle se nesla ve znamení orchestru, bohužel ani tenhle koncert se neobešel bez karambolů.
I po téhle neděli jsem si myslela, že následující týden bude lepší. A opět jsem se sekla - v pondělí jsem na přednášku pro sicher nešla vůbec, úterní analytiku jsem prospala a dneska ráno se mi opět povedlo zaspat. Jak já to dělám:)
Těším se na zítřek - vyspím se a večer bude zajímavej, i když v pátek mám zas školu. Čert to vem:)
Toliko k mému předsevzetí. Doufám, že jste na tom líp než já:)
Žádné komentáře:
Okomentovat