Jsem sobecká?
Nedávno mi bylo velice taktně naznačeno, že se nezajímám o cizí problémy, respektive, že je neposlouchám a mluvím jen o sobě. Můžu já snad za to, že něčí problémy jsou tak moc podobný těm mým, že jako řešení nabízím to, co bych ve stejný/podobný situaci dělala já. Holt někoho to štve. Pak si vyslechnu to, co jsem psala výše. Přitom já to fakt nemyslim zle, snažím se pomoct, ale někdy to nevyjde.
Přitom já si sama o sobě nemyslím, že bych byla zrovna prototyp sobecký mrchy, co myslí jen na sebe. Naopak. Dělám ústupky, snažím se s lidma vycházet. Pro lidi, co mi za to stojej, jsem schopná udělat první poslední, i když mně samotný to nepomůže, spíš i třeba ublíží. Problémy se snažím řešit, ne je obcházet a nevšímat si jich. Snažím se řešit i cizí problémy, ale musím na to mít náladu. Nejsem schopná vstřebat množství informací, když mám sama věcí nad hlavu.
Kdo mě zná, sám si udělá obrázek, co jsem zač. Jsem taková, jaká jsem. A komu se to nelíbí, ať mi klobouk políbí.
Mějte se fajne
Žádné komentáře:
Okomentovat