středa 29. června 2011

Příběhy ze života - cesta mhd

Cestovali jste někdy mhd s několika taškama, kdy jste museli všechny držet, aby nepopadaly? Myslím, že jo. A možná u toho máte stejné pocity, jako jsem měla já v úterý.

Úkol zněl jednoduše, dovézt do Malešic baťoh a jednu igelitku (nenávidim igelitky, ale tady jiná cesta nebyla). Bohužel, baťoh, kam bych si dala knížku, jsem neměla k dispozici, a tak jsem musela vytasit tašku přes rameno. Sotva jsem se došourala na zastávku potřebného autobusu, tak bus přijel. Doufala jsem, že ve dvě odpoledne bude bus prázdnej a sednu si. Jediný místo, který bylo na dosah bylo vedle jakési dámy, která si četla. Měla jsem stejný plán. Jenže. Usadit se v hromadné dopravě na malý prostor a se spoustou zavazadel připomíná usedání slepice na vajíčka - trvá jistou chvíli, než se člověk uvelebí, srovná si kalhoty/sukni, vytáhne knížku a dál to neřeší. Teda až do doby, než ten vedle vás chce vystupovat. Má spolusedící vystupovala zastávku přede mnou. Čekalo mne tedy velké stěhování národů, přesouvání všech tašek a ještě jsem zabrala celou, už takhle úzkou uličku, takže kdyby nááááhodou ještě někdo šel, tak by měl smůlu. V úzkých prostorách působim trochu jako těsnění.

Cesta zpátky dom byla v pohodě, sedla jsem si k okýnku a měla jsem okolo sebe spoustu místa. Naneštěstí mě čekala ten den ještě jedna výprava, a to na parkovou oslavu, což znamenalo vzít kytáru. Nemám na ni pořádnej futrál, jen jakejsi látkovej z dob hlubokýho totáče, a tak se to ani nedá pořádně držet. Nicméně jsem se doklepala na jednu zastávku, na které mě čekal přestup na jinej bus. Přijel takovej ten nízkopodlažní a já viděla dvě parádní místa hned za prostředními dveřmi. Jenže. Opět. Málo místa a spooooousta věcí. Opět jsem si připadala jak ta kvočna, i s tim zadkem:). Lidi na mě koukali jak na takovou tu paní věku "jednou nohou nad hrobem", která sotva chodí, ale jakmile uvidí volný místo na druhým konci prostředku, zapne tryskový motory a už si to šine. Taková žena by byla schopná jít i přes mrtvoly.

A to neplatí jen pro autobusy,ale i pro metro, i když tam je pořád víc místa než v buse. A míň to drncá a vyhazuje. I tak jsem ráda, když můžu mít jen baťoh a nebo ani to ne, prostě si svoji "největější trojici" (copyright K.) šoupnu do kapes a jdu :)
Teďka stejně moc jezdit nebudu. Mám prázdniny, moje drahá polovička je na tři týdny mimo Prahu, tak nemám, kam bych jezdila. Jedině 9. července na Florenc a pak linkáčem za mojí láskou.. :) Ale to pojedu s krosnou, což bude ještě vtipnější, co se místa týká ^^ .

Žádné komentáře:

Okomentovat