PFO jel na soustředění. Cíl naší cesty byla chata v oblasti Horního Maxova a Josefova dolu. Všechno bylo zařízené (díky R. a paní K.) a jediné, co bylo čistě na nás, byla doprava.
Z Prahy jsme vyjížděli ve čtvrtek kolem osmé večer. Výprava čítala pět lidí včetně řidiče. Dlouho jsem přemýšlela, do čeho se vejdou dvě violoncella, troje housle, tašky a pět lidí k tomu. K mému překvapení Š. (řidič) přijel s oktávkou kombíkem. Díkybohu za to, protože jinam bychom se asi nevešli. Cella se dala do kufru spolu s taškami, my, houslistky, jsme se nasáčkovaly dozadu. Ani jsme nepotřebovaly kšíry, protože i kdybychom se někde převrátili, nikomu by se nic nestalo, protože bychom se ani nehly :). Cesta začala slibně, ale potíže nastaly už po půl hodině cesty, kdy proběhla první kontrola od paní K., kde se nacházíme. Dozvěděli jsme se, že v Mělníku, přes který jsme jeli, vlastně vůbec být nemáme, a tak přišel na řadu autoatlas. Nicméně po dalších cca 90ti minutách jsme dojeli do jistého Maxova a tam nic. Nic a les. Takže jsme jeli dál, netušíce, kudy dál. Proběhlo pár dalších telefonátů a nakonec jsme byli donavigováni na správnou cestu a v 11 hodin SELČ jsme dorazili, naprosto vyčerpaní, na místo určení.
Přivítala nás poměrně velká chata, která, jak jsme se dozvěděli, byla celá jen pro nás (celkově asi 40 lidí). Ještě lepší zjištění bylo, že je tam signál wifi. Sice nebyl všude - nejlepší byl na opačném konci chodby, než jsem měla pokoj, takže jsem dost času strávila kempováním na schodech vedoucích do jídelny. Ale co, aspoň něco.
Denní režim vypadal následovně: 8-9 snídaně, 10-12.30 zkouška, 12.30-15 oběd + klid, 15-17.45 zkouška, 17.45-19.30 večeře + klid, 19.30-21 zkouška, 21-? volná zábava. Suma sumárum, denně to vycházelo +- na sedm až osm hodin hraní, zbytek byla volná zábava. Mohli jsme hrát pinčes, šipky (ale nefungoval terč), kulečník,... Prostě co jsme chtěli :). Okolní pozemky jsem poznala z dvou krátkých vycházek, přičemž při jedné jsme se stihli zkoulovat (jo, na prvního dubna jsme se koulovali - bez legrace:)).
Večery probíhaly téměř podle zažitých konvencí - během tří večerů se vypilo tolik litrů alkoholu, že by se za to nemusela stydět žádná menší hospůdka během jednoho večera - celkově minimálně 9 litrů červenýho vína, x-litrů tvrdšího alkoholu a pár litrů džusu. K tomu E. přitáhla šíšu a jelo se :).
Za ty tři dny se všichni nejen stihli ztřískat jak zákon káže, naspali průměrně 4 hodiny denně, ale zároveň se udělal velkej kus práce. Projely se všechny skladby, procvičily se nejtěžší a nejblbější pasáže a tak když jsme v neděli hráli všechno, jako by to už byl koncert, znělo to poměrně slušně. Tak snad nám to vydrží až do těch koncertů, bude jich dost.
Na závěr jedna vtipnost - odjet z hotelu a nevrátit klíč je velice jednoduché. Horší je pak zjistit, kde ten zatracenej klíč je. Tak snad ho někde najdou:)
Žádné komentáře:
Okomentovat